Infarkt

13.5.2009 | Autor: Mise zdraví

Onemocnění srdce

Před sto lety nezbývalo lékařům nic jiného než diagnostikovat onemocnění srdce na základě vnějších příznaků. Pro poruchu mitrální chlopně (odděluje levou síň, do níž přitéká okysličená krev z plic, a levou komoru) svědčil typický obličej s červenými tvářemi, svalový rytmus byl zachytitelný poslechem, poklepem se zjišťovalo zvětšené, rozšířené srdce, pohmatem na krční tepny zjistil lékař případný nepravidelný srdeční rytmus. K diagnóze vedly i různé vedlejší příznaky. Ischemická choroba srdeční byla odhalitelná obtížně. Vědělo se, že ji mohou značit bolesti na prsou při námaze. Ty zakládaly podezření na určité zúžení srdečních cév. Přesný rozsah postižení ovšem před sto lety nikdo nemohl určit.

Pro srdeční onemocnění svědčí takové příznaky, jako je bolest na hrudi vázaná na námahu, dušnost, bušení srdce, otoky dolních končetin, buzení se v noci silným srdečním tlukotem. Pokud s těmito stížnostmi přijde pacient k praktickému lékaři dnes, ten v rámci své ambulance nechá udělat vyšetření EKG, RTG a laboratorní. Důležitá je také rodinná anamnéza.

Pokud se potvrdí, že jde zřejmě o kardiologického pacienta, měl by jej praktický lékař odeslat s podezřením na ischemickou chorobu srdeční ke kardiologovi, který pokračuje v diagnostickém procesu: nechá provést echokardiografii (ultrazvukové vyšetření srdce) a v případě potřeby indikuje koronární angiografii. Na základě souhrnu výsledků z vyšetření posoudí kardiolog případné odeslání pacienta do specializovaného kardiologického centra.

Diagnostika srdečních onemocnění
Ke snazší diagnostice srdečních onemocnění přispívá:

Srdeční katetrizace: je nejen diagnostickou, ale i léčebnou metodou, protože umožňuje rozšiřovat zúžené koronární tepny a vyztužovat je stenty, v případě odhalení arytmie ji v určitých případech může hned léčit.
Počítačová tomografie: v některých speciálních případech nahradí katetrizaci koronární tepny, vyloučí porušení stěny aorty, zobrazí bypass.
Magnetická rezonance: poskytne zejména informace o jizvách v srdečním svalu, je důležitá pro kandidáty na kardiochirurgický výkon, při němž musí dojít k odstranění části aneurysmatu neboli výdutě na tepně.
Laboratorní vyšetření: objevily se nové markery v krvi, přesněji v krevní plazmě, jež mohou svědčit pro nebezpečí srdečního selhání.

Čtvrtině Čechů hrozí infarkt nebo mrtvice

Více než čtvrtině dospělých Čechů hrozí, že dostanou srdeční infarkt nebo je postihne mozková mrtvice. Vysoký krevní tlak neboli hypertenzi, který je hlavní příčinou vzniku těchto náhlých příhod, má v Česku 28 procent dospělé populace. Počty ohrožených ale mohou být ještě vyšší.

Podle lékařských odhadů totiž třetina lidí o svém vysokém krevním tlaku vůbec neví a neléčí se. Právu to potvrdil profesor Petr Niederle, primář kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.

"Je to tikající bomba. Člověka nemusí vůbec nic bolet a první manifestací onemocnění je infarkt, mrtvice nebo selháním ledvin, nezřídka i smrt. Na kardiovaskulární choroby umírá v ČR nejvíc lidí," řekl Právu profesor Niederle.

Příčinou onemocnění jsou vedle dědičných vlivů hlavně nadváha, která postihuje už polovinu dospělé populace a dál raketově roste, kouření, nadměrná spotřeba alkoholu, soli a stres. Nejvíce ohroženi jsou zejména podnikatelé a vedoucí pracovníci, kteří pracují deset i více hodin denně sedm dní v týdnu. Rizikovou skupinou jsou i lidé, kteří na své bedra berou více úkolů, než jsou schopni zvládnout, a neumějí odpočívat.

Varovný signál: častá bolest hlavy, závratě

Ideální krevní tlak je 120/80 mm rtuťového sloupce. Od hodnot 140/90 je to už hypertenze. Postižení se většinou cítí zcela zdrávi, jen někdy se vyskytují varovné potíže, jako jsou bolesti hlavy, závratě, hučení v uších, krvácení z nosu.

Léčba vysokého krevního tlaku spočívá v úpravě životosprávy, dostatku pohybu a v užívání účinných léků. "Nemocní se někdy domnívají, že poté co jim léky pomohly snížit krevní tlak na optimální hodnotu, je už nemusejí užívat. To ale neplatí, protože po vysazení antihypertenziv se krevní tlak pacientů zase rychle zvyšuje. U vysokého tlaku je tedy nutné s velkou pravděpodobností počítat s doživotní léčbou," uvedl profesor.

Muži po čtyřicítce a ženy po padesátce by si nejméně jednou ročně měli nechat krevní tlak změřit. Zvlášť pečlivě by svůj tlak měli sledovat lidé s rodinnou zátěží touto chorobou.

Moderní způsob života škodí lidskému srdci

Moderní životní styl, který nutí lidi žít ve stálém stresu, může vážně poškodit většinu orgánů a vést k srdečnímu infarktu, chorobám ledvin a demenci. Stres může vést k nezdravým návykům jako je kouření, nepravidelná konzumace a příjem nezdravých pokrmů, pití velkého množství alkoholu a vyhýbání se cvičení.

Pro některé lidi život pod stálým tlakem může přispět k rozvoji vysokého tlaku krve. Každý rok vysoký krevní tlak přispěje k úmrtí 7,1 miliónu lidí na celém světě. Problém nabývá stále větších rozměrů, tvrdí studie Evropského parlamentu v Bruselu. Nejhorší situace je vyjma Unie také v Indii, Brazílii, Číně, Rusku a Turecku.
"Nekontrolovaný vysoký krevní tlak u lidí starších třiceti, čtyřiceti a padesáti let nevyhnutelně vede k zvýšenému riziku onemocnění kardiovaskulárními chorobami a mrtvicí," tvrdí profesor Panos Kanavos z London School of Economics.

Každý čtvrtý dospělý v Evropě již některý příznak choroby má, podle zdravotníků by ale za dvacet let mohlo být postiženo až šedesát procent dospělých. "Je důležité včas popsat problémy, které vám působí stres a zaměřit se na to, jak by se dalo s touto situací vyrovnat," tvrdí June Davisonová z British Heart Fondation.
Nejnebezpečnější je kouření, příjem tučných a velmi slaných pokrmů, častá konzumace alkoholu a obezita.

Stárnutí srdce zpomaluje zdravý životní styl

Z dotazníkové akce, které se zúčastnilo 24 000 lidí vyplynulo, že lidé, jejichž biologický věk byl nižší než věk kalendářní, se řídí radami odborníků na zdravý způsob života. Zdravá strava, dostatek pohybu a nekuřáctví přispívají k ochraně proti úmrtí na kardiovaskulární choroby a pomáhají tomu, aby srdce stárlo pomaleji.

Znamená to, že používají výhradně rostlinné tuky, jedí minimálně dvakrát týdně ryby, konzumují ovoce a zeleninu, nekouří, nejméně dvakrát týdně sportují a umí si poradit se stressem, řekl dnes novinářům vedoucí laboratoře pro výzkum aterosklerózy Institutu klinické a experimentální medicíny Jan Piťha.

Podle šetření, které se uskutečnilo při podzimní cestě mobilní ambulance Zdravé srdce 2006 a také na internetových stránkách flora.cz, odpovídal stav srdce kalendářnímu věku 76 procent žen a 73 procent mužů. Biologicky mladší srdce mělo 18 procent žen a 17 procent mužů. Výsledky šetření jsou podle Piťhy však trochu zkreslené tím, že se ho účastnili zejména lidé, kteří mají o své zdraví zájem.

Dotazníková akce ukázala i negativní zjištění. Málo lidí se dostatečně věnuje sportu. Dvakrát týdně sportuje 23 procent žen a 32 procent mužů, 40 procent žen a třetina mužů uvedla, že chodí a občas sportují. Dotazník však nezjišťoval, jak intenzivní je jejich chůze. Správně by měli lidé chodit minimálně dvakrát týdně rychlostí šest kilometrů v hodině. Navíc by denně měl každý normálním tempem ujít nejméně čtyři kilometry. Průměrný Čech však ujde jen 1,5 kilometru.

Polovina lidí nezná svou hladinu cholesterolu

Významným rizikovým faktorem kardiovaskulárních chorob je vyšší hladina cholesterolu v krvi. Alarmující podle Piťhy bylo zjištění, že téměř polovina respondentů dotazníkové akce svou hladinu cholesterolu neznala. Do pěti milimolů na litr krve, tedy normální hladinu cholesterolu, mělo 26 procent účastníků šetření.
I když se v posledních letech zvýšila konzumace rostlinných tuků, třetině žen a téměř polovině mužů je stále jedno, jaký tuk jedí. Češi se navíc ještě nenaučili zařazovat do svého jídelníčku dostatek ryb obsahujících omega-3 polynenasycené mastné kyseliny, které prospívají srdci. Jen osm procent žen a 12 procent mužů má na talíři ryby dvakrát týdně, jak doporučují odborníci. Dvě třetiny žen a polovina mužů je jedí maximálně jednou za měsíc.

Infarkt se dá předpovědět z krevního testu

Podle amerických vědců lze u pacientů trpících kardiovaskulárními chorobami předpovědět hrozící srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici pomocí krevního testu. Odborníci zapojili do výzkumu téměř tisícovku mužů a žen se stabilizovanou koronární nemocí. Zjistili, že se zvyšujícím se rizikem srdečního infatkru či mozkové mrtvice, v krvi stoupla hodnota proteinu NT-proBNT.

Protein NT-proBNP je krevní marker hormonu BNP, jehož koncentrace se zvyšuje při infarktu nebo stresu, vysvětlila profesorka na Kalifornské univerzitě Mary Whooleyová. "Když se srdeční stěny výrazně nafouknou v důsledku příliš velkého objemu krve nebo když jsou poškozeny nedostatečným zásobením krví, přibývá hormonu BNP a s ním i proteinu NT-proBNP," říká Whooleyová.

Účastníci výzkumu byli rozděleni do čtyř skupin podle hladiny NT-proBNP v krvi a byli sledováni v průměru tři a tři čtvrtě roku. Během tohoto pokusu jich 26 procent zemřelo nebo prodělalo kardiovaskulární příhodu. V podskupině, která měla nejvyšší hladinu NT-proBNP, bylo riziko úmrtí, infarktu či mozkové mrtvice 3,4krát vyšší než u skupiny, která měla hladinu tohoto proteinu nižší.
Whooleyová zdůraznila, že test má být používán jen u lidí s vyšším výskytem kardiovaskulárních nemocí, a ne jako běžný test pro lidi ve zdánlivě dobrém zdravotním stavu, pro něž má jen omezené použití.

Infarkty zvládáme světově! A jak toho využít?

Česká republika patří k absolutní světové špičce v tom, jak zvládnout akutní infarkt, který je u nás nejčastější příčinou smrti. Máme pozoruhodnou síť specializovaných kardiocenter. Co by ale měli vědět normální lidé, aby jejich možností využívali co nejefektivněji, což se často nestává?

Nejvyšší riziko infarktu hrozí kuřákům, kardiakům, diabetikům, obézním, lidem s vysokou hladinou cholesterolu a lidem s vysokým krevním tlakem. Nebezpečí se logicky stupňuje, pokud se rizikové faktory sčítají: pacient například kouří, má hypertenzi a je navíc obézní. Nejhorší je podle kardiologů kouření. Zvětšuje totiž nebezpečí vzniku krevních sraženin, které obvykle infarkt vyvolají. "Jedna jediná cigareta významně změní charakter krevních destiček," říká kardiolog Petr Widimský.

Rozhodně by měli dobře znát příznaky, kterými se infarkt hlásí. Ty hlavní jsou zhruba tři:
* bolest (pálení, tlak, svíravý pocit nebo jen neurčité pobolívání) za hrudní kostí;
* vystřelování bolesti do hrudi, paží a břicha, případně mezi lopatky nebo do krku;
* dušnost (pocit náhle ztíženého dýchání).
Pokud se objeví, měl by pacient už po pěti minutách volat záchrannou službu: linka 155. Ne všichni to udělají. Pokud je potíže přepadnou doma, často se jdou natáhnout do postele a chtějí počkat, jestli se jim neudělá lépe. V mnoha případech je tam partner, obvykle manželka, najde mrtvé nebo s tak rozvinutým infarktem, že se jeho následky těžko napravují.

Hra o čas a o zdraví

Zavolat záchranku okamžitě je důležité proto, že se infarkt rozvíjí postupně, přibližně v průběhu 12 hodin. Pokud se pacient dostane do nemocnice do hodiny, obvykle vyvázne téměř bez následků (v 98 %). Když přijede do šesti hodin, musí většinou počítat s jizvou, která se ale zpravidla zahojí (v 90-95 %). Pokud mohou lékaři zakročit v rozmezí 6 až 12 hodin od začátku infarktu, infarkt se hojí velikou jizvou, která srdce oslabí. A po 12 hodinách mívá už pacient ze zákroku lékařů mnohem menší prospěch, než kdyby přišel ve chvíli, kdy se infarkt začíná teprve rozvíjet.

Průměrná doba, za kterou se v ČR pacient dostane k lékařům, jsou 3 hodiny. Zhruba 2 hodiny ztratí kvůli tomu, že váhá, jestli zavolat lékaře. A přibližně hodina bývá v průměru nutná k tomu, aby se dostal do specializovaného centra.

Reagovat hned na první signály

"Ideální je, když pacient zavolá záchranku hned, jak se objeví první příznaky, které často zmizí a vracejí se třeba až za několik hodin nebo i dní," zdůrazňuje prof. MUDr. Petr Widimský DrSc., přednosta III. interní kardiologické kliniky Fakultní nena Královských Vinohradech v Praze. "Tehdy můžeme pacientovi pomoci nejvíc."

Jako příklad takového pacienta uvedl japonského manažera, který pracoval v Praze pro velkou mezinárodní firmu. Ten volal záchranku okamžitě. Věděl z článku v New York Times, že Češi jsou ve zvládání akutního infarktu světoví. Rentgen u něj odhalil dramatické zúžení jedné ze tří tepen, které jsou pro výživu srdce naprosto zásadní.
Lékaři mu dali léky na snížení srážlivosti krve a pod rentgenem mu zavedli tepnou v třísle až do srdce katetr (speciální vodicí cévku). S pomocí katetru dopravili na zúžené místo v srdci balónek se svinutým stentem (kovovou výztuhou). Balónek tepnu roztáhl a rozvinutý stent, který zůstal na místě, ji držel roztaženou. Zároveň bránil tomu, aby nezačala znovu zarůstat.

Druhý den seděl manažer znovu v práci a dál řídil podnik. To není v podobných případech až tak výjimečné. Věděl ale, že teď musí doopravdy zlepšit životosprávu. Po prvním infarktu hrozí mnohem vyšší riziko, že se problémy zopakují. A také šance pacienta na to, že i podruhé vyvázne relativně dobře, jsou zhruba třikrát nižší.

"V minulosti byly potíže s tím, že implantovaný stent zvyšoval riziko tvorby krevních sraženin, a to navzdory koktejlu protisrážlivých léků," říká profesor Widimský. "Navíc hrozily komplikace s přílišným krvácením. Zvrat přinesly až thienopyridy, léky proti srážení krevních destiček. Díky nim se zmíněné komplikace podařilo minimalizovat." U lidí, kteří se dostali včas na specializované kardiologické pracoviště, zvýšil nový způsob léčby naději na přežití. Začátkem 80. let umíralo v nemocnici na infarkt 14 procent pacientů do 65 let. Dnes, díky okamžité katetrizaci, stentům a moderním lékům, umírají jen 3 procenta z nich.

Někdy je to jinak

Ne vždy jsou ale příznaky jasné. Kardiolog z jedné pražské nemocnice, kterého začalo pobolívat v krku, si myslel, že se o něj pokouší angína. Bolest se však ztrácela a znovu vracela. Navíc se zvětšovala. Blesklo mu hlavou, že by měl nechat natočit na EKG činnost srdce. Vyšetření u něj skutečně odhalilo počínající infarkt.

O úspěšné léčbě infarktu rozhodují první hodiny

O úspěšné léčbě infarktu rozhodují první hodiny, a proto je důležité, aby postižení vyhledali lékařskou pomoc ihned. Podle Michaela Želízka z Institutu klinické a experimentální medicíny lidé čekají v průměru dvě hodiny, než nějakým způsobem kontaktují zdravotnický systém. Jestliže zavolají záchranku včas, mohou jim lékaři provést angioplastiku, a většinou je tak uchrání od možného rozvoje anginy pectoris.

Podle Želízka značná část infarktů přichází bez předchozích obtíží. Pokud plošná bolest na prsou za hrudní kostí, která má stálou intenzitu a není vázaná na polohu, trvá déle než 15 či 20 minut, je lepší zavolat záchranou službu. Sanitky jsou vybaveny EKG a lékař může na místě určit, zda jde o infarkt. Pokud je to skutečně infarkt, pacient není převezen do nejbližší nemocnice, ale do některého z jedenadvaceti českých pracovišť intervenční kardiologie. Tam mu lékaři angioplastikou zprůchodní ucpanou cévu, která již nedokáže zásobovat příslušnou část srdečního svalu, zavedením stentu neboli miniaturní trubičky. Novější druhy stentu jsou dokonce potaženy speciálními léky, které zabraňují opětovnému zúžení. Zákrok je třeba provést nejpozději do 12 hodin od vzniku bolesti, aby léčba byla účinná. Nejvhodnější je, když se to podaří už do čtyř hodin.
Tento systém pomoci vznikal podle Želízka pět let a v současné době je plně funkční a velmi efektivní. Čeští lékaři o něm přednášejí v zahraničí a a v mnoha zemích ho Čechům závidí.

Ročně prodělá infarkt myokardu v ČR 10 000 až 13 000 osob. Angioplastikou je léčeno 7000 z nich. Přibližně desetina infarktů končí okamžitou smrtí.

Na infarkt či mrtvici se v ČR umírá každých devět minut

V České republice na infarkt či mrtvici zemře každých devět minut jeden člověk. Ročně je to přibližně 60 tisíc lidí, a tak onemocnění srdce a cév jsou největšími zabijáky. Upozornil na to v úterý doktor Jan Piťha, vedoucí laboratoře pro výzkum aterosklerózy pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

"Přestože situace u nás je lepší než v jiných zemí střední a východní Evropy, ve srovnání s průměrem Evropské unie je úmrtnost na nemoci oběhové soustavy u nás téměř dvojnásobná. Na sto tisíc obyvatel zemře 577 lidí, zatímco v Evropské unii jen 338 osob," řekl doktor Piťha.

Mezi rizikové faktory srdečně cévních onemocnění patří především zvýšená hladina cholesterolu, krevního tlaku, obezita, kouření, nezdravá výživa a životní styl. "Snížení cholesterolu již o deset procent sníží riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění o 20 až 30 procent, u 40letého muže dokonce o polovinu. Bohužel, zvýšené hladiny cholesterolu mají už i školní děti," podotknul doktor Piťha.

V posledních letech se ukazuje, že změna stravy a životního stylu sníží cholesterol a zmenší aterosklerotické plány v cévách už po jednom roce. Přispět k tomu může strava s dostatkem tzv. rostlinných sterolů, které cholesterol snižují. Ty jsou především v zelenině.

Praktický lékař Otto Herber z Kralup nad Vltavou soudí, že lidé málo chodí na preventivní prohlídky, byť je mají ze zákona zdarma. "Právě při nich lze z odběru krve hladiny cholesterolu a dalších rizikových faktorů získat," sdělil doktor Herber.

Podle obou lékařů by z oněch 60 tisíc úmrtí na kardiovaskulární onemocnění šlo 50 tisíc životů zachránit, kdyby lidé se zdravě stravovali a zdravě žili.

Srdce léčí nová terapie

U zdravých lidí pracuje srdce jako čerpadlo, které zajišťuje proudění krve v těle. Srdeční komory se stahují najednou, pravá pumpuje krev do plic a levá do ostatních orgánů. Nemocní se srdečním selháním mají postiženu funkci jedné nebo obou komor, a tím je funkce jejich srdce snížena.

Pro správnou činnost srdce jsou důležité i elektrické impulsy, které zajišťují pravidelné stahy obou komor. Jakmile dojde k nějaké nepravidelnosti v jejich činnosti, opožďuje se stahování levé komory za pravou. Tak je postiženo asi 30 procent nemocných se srdečním selháním. Pak dochází k dalšímu zhoršení čerpání krve a zvětšují se příznaky srdečního selhání - dušnost, únavnost. Objevují se také otoky nohou.

Srdeční resynchronizační léčba je nový způsob terapie. Jejím principem je současná elektrická stimulace obou komor. Do těla se zavede speciální kardiostimulátor (InSync), který elektrodami zavedenými ke komorám ovlivňuje jejich stahování. Celý výkon se provádí v místním znecitlivění.

Na rozdíl od voperování běžného kardiostimulátoru zákrok trvá déle a pacient zůstává po výkonu v nemocnici. U většiny nemocných zlepšuje tato léčba funkci srdce a zmírňuje příznaky srdečního selhání. Pacienti oceňují nejen zlepšení kvality života, ale i zvýšení schopnosti vykonávat běžné denní úkony a činnosti.

Geny ovlivňují u milovníků kávy riziko infarktu

Výzkum spojený se sledováním 4000 pijáků kávy zjistil, že více než dva šálky kávy za den zvyšují riziko srdeční choroby - ovšem jen zhruba u poloviny lidí s genetickou mutací, která zpomaluje rozklad kofeinu v těle. Informuje o tom studie vědců z univerzity v Torontu, která byla dnes zveřejněna v odborné revue Journal of the American Medical Association.

Podle vědecké práce lidé bez této mutace mohou pít kávy, kolik chtějí, aniž se u nich zvyší riziko infarktu. Nicméně zatím není k dispozici komerčně použitelný test zjišťující tuto mutaci, která se v městských oblastech vyskytuje u 54 procent lidí.

Kofein se rozkládá především v játrech enzymem CYP1A2, uvedl vedoucí studie Ahmed El-Sohemy. Podle něj mutace v genu souvisejícím s tímto enzymem mění kofeinový metabolismus. Jeho tým porovnával v letech 1994 až 2004 v Kostarice geny 2014 pacientů po prvním infarktu a 2014 lidí bez srdeční choroby.

"Výsledky ukázaly, že jen nositelům mutace, jež zpomaluje rozklad kofeinu, hrozilo vyšší riziko infarktu související s pitím kávy. Dřívější studie nebraly v úvahu genetické rozdíly mezi lidmi", vysvětloval výsledky výzkumu El-Sohemy.

U lidí s pomalým metabolismem kofeinu, kteří pili dva až tři šálky kávy denně, bylo riziko infarktu vyšší o 32 procent než u lidí s touto mutací, kteří pili méně než šálek denně. U spotřeby více než čtyř šálků kávy za den bylo riziko větší o 64 procent. Jeden šálek kávy neměl na riziko infarktu vliv. U sledovaných s rychlým rozkladem kofeinu se riziko v závislosti na spotřebě kávy lišilo o necelé jedno procento.

Podle profesora medicíny na Vanderbiltově univerzitě, Davida Robertsona jsou výsledky studie "zajímavé a hodnověrné", ale je třeba je potvrdit dalším výzkumem. Podle něj by se milovníci kávy neměli přehnaně obávat. "Měli bychom si uvědomit, že káva je studována víc než kterákoli jiná droga," řekl.

Umělé srdce zachraňuje životy

V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) mají čtyři jednotky umělého srdce a za dva roky, co je používají, už tak zachránili život dvanácti nemocným. "Byli to pacienti v nejtěžším stadiu onemocnění srdíčka a umělé srdce jim pomohlo překonat dobu, než se dočkali srdce od dárce," řekl přední český kardiochirurg, profesor Jan Pirk, který transplantoval nejvíc srdcí v České republice.

"Tři pacienti, kteří na něj také byli připojeni, bohužel takové štěstí neměli a zemřeli, protože měli jiné orgánové onemocnění. Jeden pacient je na umělé srdce napojen nyní," doplnil Pirk.

Počet dárců v České republice trvale od roku 1997 klesá. "V tom roce jsme udělali nejvíc transplantací srdíček za rok - 65. Nyní je to 35 až 37. Potřeba by ale byla mnohem větší," řekl Pirk.

"Když jsme viděli, že dárců je méně a pacientů, kteří jsou zařazeni na čekací listinu, stále víc a mnozí umírali, protože se biologického srdce nedočkali, hledali jsme cestu, jak pacientům pomoci. Volba před dvěma lety padla na zakoupení umělého srdce," uvedl.

V IKEM spočítali, kolik by takový projekt stál. "Nechtěli jsme, aby nám pojišťovna zaplatila řídící jednotku. Na tu jsme sháněli peníze od sponzorů. Jedna stojí dva milióny korun a my máme čtyři takové jednotky. Pomohl i Senát ČR, který zorganizoval vánoční koncert a výtěžek dal na konto umělého srdce," konstatoval.

Profesor Pirk pochválil i Všeobecnou zdravotní pojišťovnu za její vstřícný přístup k umělému srdci. "Proplácí nám spotřební materiál, a to je pro jednoho pacienta kolem dvou miliónů korun," řekl Pirk. Po jejím vzoru se stejně dobře postavily k umělému srdci i ostatní pojišťovny.

V IKEM mají nyní jak stacionární jednotku, na kterou je napojen pacient při operaci a po ní, tak pojízdné umělé srdíčko, kdy řídící jednotku vozí pacient s sebou v podobě nákupní tašky. "S ní chodí po oddělení, na procházky do areálu, dokonce jsme jednoho pacienta vezli i na pivo do hospody, protože měl na něj strašnou chuť," říká Pirk.

"Na umělé srdce jsou napojeni v průměru 44 dní do transplantace biologického srdíčka. Nejdéle jsme měli napojeného pacienta 90 dní. Ve skutečnosti to může být neomezeně, až do doby, než se vhodný dárce najde," vysvětlil Pirk.

Na umělém srdci je nyní v IKEM napojen už 12 dní pan Jan Beneš z Prahy. Je mu 55 let a i když sportoval, srdce mu náhle vypovědělo službu letos v březnu. "Kdybych neměl umělé srdíčko, už bych nebyl, to moje nepracuje," svěřil se. Dodal, že i když ještě nemá vyhráno, věří, že se dárce dočká. "Už kvůli pěti vnoučatům, kterým toho chci ještě tolik říct."

Profesor Pirk, který pana Beneše navštěvuje, říká, že jeho srdíčko mělo tak velkou arytmii, že mu i 30krát za den museli dávat elektrický šok. Nepomohla ani operace, a tak už zbývá jedině transplantace. Oba věří, že se pro pana Beneše brzy najde vhodný dárce.

Choroby srdce a rakovina tlustého střeva mají stejné příčiny

Pokud člověk onemocní chorobami srdce a cév, pak by se měl mít na pozoru také před rakovinou tlustého střeva. Podle hongkongských odborníků totiž obě nemoci způsobují podobné rizikové faktory a mohou jít tedy ruku v ruce. Riziko onemocnění arteriální chorobou srdce i rakovinou tlustého střeva a konečníku je zvyšováno kouřením a cukrovkou.

Profesorka Annie On On Chanová z hongkongské univerzity sledovala se svými kolegy 706 dospělých obyvatel metropole v průměrném věku kolem pětašedesáti let. Ve skupině bylo 206 pacientů s chorobami srdce, 208 bez tohoto onemocní a 207 jedinců, u nichž nebylo vyšetření na srdeční choroby provedeno.

Každému sledovanému jedinci byla provedena kolonoskopie na vyšetření nádorů. Nikdo z nich zároveň neužíval aspirin nebo cholesterol snižující léky statiny, které mohou být prevencí rakoviny tlustého střeva. Žádná ze sledovaných osob také nepodstoupila v minulých deseti letech kolonoskopii ani chirurgický zákrok ve střevech či konečníku.

Chanová zjistila rakovinu tlustého střeva u čtyř procent osob s chorobami srdce, u jednoho procenta osob bez nemocí srdce a u 1,4 procenta osob, které nebyly na choroby srdce vyšetřeni.

Riziko onemocnění rakovinou tlustého střeva u osob s chorobami srdce je ve srovnání s jedinci se zdravým srdcem čtyřikrát větší. Podezřelé polypy byly také častěji nalezeny u osob se srdečními chorobami než u ostatních jedinců.

Kuřáci a lidé s metabolickým syndromem byli ve vyšším riziku onemocnění srdečními chorobami a rakovinou konečníku a střev.
Metabolický syndrom je definován jako soubor abnormalit, do kterých patří zvýšený objem tuku v pase (u mužů obvod větší než 100 cm, u žen než 88 centimetrů), zvýšený obsah triglyceridů (tuků) v krvi, nízká hladina dobrého HDL cholesterolu, zvýšený krevní tlak a zvýšený krevní cukr (glukóza).